Říjen
Nedávno se objevily první mrazíky a i když bylo jen slabě pod nulou, tak některé listy paulovnií byly sežehnuté a spálené. Dnes je 27. 10. a některé paulovnie, které byly lépe chráněné před mrazem, jsou ještě stále olistěné, ale listí z nich už při doteku opadává. Ty menší, které mám v sadbovačích, opadávají rychleji než ty, které jsem vysadil ven a které mají velké listy. Paulovnie, které mi zbyly nechám přezimovat ve skleníku a pokud by měly přijít větší mrazy, přenesu je někam, kde bude jen něco pod nulou. Paulovnie vysazené venku zkusím některé zastřihnout a některé jsem se rozhodl, že stříhat nebudu a jen je budu chránit před mrazy a hlavně zimním a brzkým jarním sluníčkem chvojím, případně je obalím jutou nebo netkanou textilií. Nejhorší je totiž právě zimní a brzké jarní slunce, které probudí buňky v rostlinách k životu, ty do sebe začnou sát vodu a pak noční mráz tyto buňky roztrhá a rostlina zajde. Samozřejmě rozdíly v teplotě rostlinných pletiv v průběhu dne a noci jsou nebezpečné pro řadu rostlin. Téměř každým rokem pozoruji ne zcela dřevnaté kmínky paulovnií, které jsou po zimě spálené z jižní strany, zatímco severní části kmínků jsou krásně zelené a živé.
Sazenice na konci října
Stromky na konci října
Paulovnie Kirl rostoucí druhým rokem (stav na konci října) - přírůstek 2,5 metru za jednu sezónu, celková výška po dvou letech je něco málo přes 3 metry
A jak letos dopadly moje paulovnie s růstem?
První rok (2013)
Semena jsem vysel celkem pozdě, až koncem března, takže to bylo v době, kdy už řada lidí měla své paulovnie vyseté. Do země jsem první začal dávat až někdy v červenci, v dubnu byla pořádná zima a ještě sněžilo, takže vše bylo také opožděné. Ale i tak ti největší jedinci dosáhli výšky něco přes 1 metr, obvod kmínku jsem změřil ve výšce 10 cm nad zemí a je to přesně 7 cm. Největší listy měly skoro 0,5 metru v průměru (přesně 46 cm). Věřím tomu, že kdyby byla vegetační sezóna delší (jaro by začalo tak, jak správně má, a taky podzim by za něco stál (v září už moc tepla nebylo), a já je vysel dříve, stromky by vyrostly ještě o kus výše :-) Musím ale říct, že ti největší jedinci byli zasazeni do opravdu dobré půdy. Byla dobře provzdušněná a kyprá, dobře se v ní tvořily kořeny a stromky jsem také přihnojoval.
Ty největší jedince jsem se nakonec rozhodl nezaštipovat. Jednoduše proto, že mi to bylo líto. Kmínek mi připadá celkem zdřevnatělý, takže jsem ho jen obalil slámou a textilním pytlem, kolem stromků dal chvojí a uvidíme na jaře. A zbytek sazenic? Ty jsem nakonec všechny zaštípal, jinak to nešlo. Dužnaté části stejně zasychaly do výšky asi 5 cm nad zemí. Sazenice mám nyní na konci prosince v nevytápěném skleníku a jestli přijdou větší mrazy, možná je budu stěhovat někam, kde budou teploty jen něco nad bodem mrazu. Uvidíme....
A jak to dopadlo? Žádné mrazy nebyly, ale to víte sami. Takže sazenice přečkaly zimu naskládané a zaštípané ve stohovatelných bedýnkách, aby nezabíraly tolik místa. A všechny se hlásí k životu - bez vody, v temnu a relativním chladu se pomalu probouzejí, což se mi nyní uprostřed března zatím ještě příliš nelíbí.
Stejně tak stromky vysazené prvním rokem na konečné venkovní stanoviště začínají ožívat. A to jak ty zaštípané a přikryté, tak i ty, které jsem nezaštípal a ničím nezakrýval.
Druhý rok (2014)
Prosinec 2014
Stromky zasazené druhým rokem letos rostly ohromnou rychlostí. Největší přírůstky byly 2,5 metru od května zhruba do konce září. Také kmínky dost zesílily (viz foto výše). Je téměř konec prosince a stále nepřišly žádné mrazy ani sníh. Rozhodl jsem se, že letos stromky vysazené venku už nebudu zazimovávat, počítám s tím, že stejně žádná zima nebude a bude podobná té loňské. A kdyby přišly nějaké větší mrazy, aspoň si ověřím odolnost u mladších stromků. Sazenice a stromky v květináčích jsem uklízel do stodoly až v prosinci, bylo takové teplo, že nemělo cenu je sklízet dříve.
Únor 2015
Právě je první únorový týden a máme za sebou zřejmě největší mrazy letošního roku, místy bylo v ČR i přes -20°C, v Příchovicích teploty nesestoupily níže než na -10°C. A má se už jen oteplovat. Jsem už teď zvědavý na přírůstky stromků v další sezóně.
Sazenice a stromky v květináčích mám uskladněné ve stodole, kde se teplota pohybuje těsně nad bodem mrazu, paulovnie budou tedy dobře otužilé a připravené na další zimu.
Květen 2015
U některých mladých stromků vysazených venku odmrzly vrcholy, někde více, jinde méně. Ty jsem odřezal a nechal jen živé části, které krásně raší. Uvidíme, jaké budou letos přírůstky.
Srpen 2015
Letošní léto je opravdu horké, sice málo prší, ale já občas stromky zalévám. Přírůstky jsou opravdu velké - viz foto.
Třetí rok 2015 - Zima 2015 - 2016 byla opět celkem mírná, stromky od vrcholků téměř neodmrzly, kmínky krásně zesílily, stromky jsem nechal už větvit.
