Kterou paulovnii vybrat?

Takže který druh nebo kterého křížence paulovnie vlastně vybrat???

Každý, kdo se začal o paulovnie aspoň trochu zajímat, zanedlouho zjistil, že těchto stromů existuje více druhů a kříženců snad ještě více.

Paulovnie jsou hlavně okrasné stromy: Nejdéle je v tomto směru využívána paulovnie plstnatá (Paulownia tomentosa), která se u nás pěstuje už od 19. století jako okrasný solitérní strom většinou v zámeckých parcích hlavně v teplejších oblastech, v poslední době je ale vysazována i ve městech. Říká se jí také císařský strom, v Číně je starodávnou tradicí, že při narození dcery se vysadí strom paulovnie plstnaté, který pak s dcerou roste. Má velké chloupkaté a plstnaté (mírně lepkavé) listy (v mládí obrovské - až 75 cm, s tvorbou koruny pak menší - 20 cm), nádherně kvete před olistěním v květnu. Květy jsou modrofialové (stejně jako u většiny dalších paulovnií), trubkovité. Jako všechny paulovnie květní poupata nasazuje na konci vegetační sezóny, ta potom přečkávají zimu a na jaře vykvétají. V případě silných mrazů mohou poupata namrzat, nejlépe tedy paulovnie kvetou v případě mírných zim, což ČR za poslední léta splnila na 100%, proto paulovnie kvetly na spoustě míst. Mrazuvzdornost p. plstnaté je asi -17°C (někteří kříženci mají mrazuvzdornost udávanou vyšší, ale všechny tyto teplotní hodnoty platí pro starší jedince, pro stromky s dostatečně zdřevnatělým kmenem). Jinak všechny paulovnie jsou teplomilné stromy, v mládí (cca do 2. - 3. roku života) je třeba je raději před zimou chránit, dobře je zazimovat.

Paulovnie jako medonosné stromy: Jelikož nejsem včelař, tak této problematice opravdu nerozumím, ale od dob, kdy se o paulovniích před několika lety psalo v časopisu Včelařství, mívám dotazy na možnost využití paulovnií jako pastvy pro včely. Údajně je v tomto směru nejlépe využitelná opět paulovnie plstnatá (P. tomentosa), která by měla mít oproti ostatním paulovniím nejbohatší květenství. Jiné paulovnie ale samozřejmě kvetou také.

Paulovnie jako rychlerostoucí stromy využitelné na produkci biomasy, kulatiny, dřeva na otop, truhlářského řeziva a dřeva pro řezbářství: Všechny paulovnie velmi rychle rostou, samozřejmě pokud k tomu mají vhodné podmínky. Co to znamená? Potřebují hlavně teplo = dlouhou vegetační sezónu, spíše nižší nadmořskou výšku, slunce (lepší je jižní expozice), dobrou, kvalitní kyprou půdu, prokypřenou při výsadbě do aspoň 0,5 metru hloubky, dostatek živin (hlavně dusíku pro růst, draslíku pro dřevnatění, fosforu na květ) a v mládí také zálivku. Některé paulovnie tvoří kmeny rovné, jiné sukovité a pokroucené. Všechny se dají využít na produkci dřevní hmoty a biomasy všeobecně, je ale fakt, že některé paulovnie rostou o poznání rychleji. Každá paulovnie má také obrovskou regenerační schopnost, pokud strom pokácíte, tak můžete očekávat, že Vám z pahýlu vyroste nový větší rychlostí než ten předchozí. Na dřevní hmotu jsou nejlépe využitelné tyto paulovnie:                                                                                                           

Paulownia biomass, která opravdu nasazuje velmi dlouhé a silné dužnaté výhony, během jednoho roku může mít neskutečné přírůstky. Všechny paulovnie ale dřevnatí pozvolna odspodu, důležité je tedy dobré vyzrávání dřeva, protože dužnaté výhony jsou na mráz docela citlivé. Sice vydrží více než listy, které jen slabý mráz okamžitě spálí, ale přesto všechny paulovnie právě v horní části vždy namrzají, což je normální. Dalším rokem tedy nerostou z vrcholu, ale pouští více výhonků ze stran, nechává se jen jeden, který dále pokračuje jako kmen.

Paulownia kirl roste velmi rychle, má rovný kmen (například oproti p. plstnaté, která je různě pokroucená), na první pohled i omak se pozná podle listů, které jsou jinak tvarované než u ostatních paulovnií a na omak jsou drsné a tuhé (jako jediné vůbec nelepí). Udávaná mrazuvzdornost je až - 28°C u starších jedinců.

Paulownia shan tong je podobně jako P. kirl vhodnější pro naše podmínky ve střední Evropě, pozná se snadno podle tvaru listů - jsou srdčité, hodně masité, tuhé, světle hráškově zelené a hlavně mají na sobě nejvíce chloupků a lepivých žlázek. Tato paulovnie má největší odolnost vůči suchu, což mohu jen potvrdit z léta 2015, kdy byly nekonečná tropická vedra, sucho a všechny paulovnie měly svěšené listy, kromě paulovnií shan tong. Je vhodná na produkci palivového dřeva, kvalitního truhlářského řeziva a na štěpku. Dřevo je kvalitní, kmeny rovné. Shan tong má velmi rychlý růst a je odolná také k různým chorobám a hmyzím škůdcům. Za dobu 6 - 7 let může dosáhnout průměru kmene až 35 cm. Mrazuvzdornost je zde udávána na - 27°C.

Paulownia pao tong Z07 je kříženec s nejvyšší udávanou mrazuvzdorností (až - 33°C - zřejmě nutno brát s rezervou) a když už, tak samozřejmě u starších jedinců. Pao tong je určený hlavně na produkci dřeva, má podobné vlastnosti jako Paulownia kirl.

Paulownia elongata neboli paulovnie protáhlá je ve světě známý a často využívaný druh, zejména v teplejších oblastech, protože mrazuvzdornost zde udávaná je - 15°C. Ze všech paulovnií by ale měla růst nejrychleji. Je vhodná na kulatinu, na otop, ale i jako truhlářské řezivo a na štěpku.

Pořídit si sazenice nebo stromky???

Sazenice jsou v malých sadbovačích 7,5 x 7,5 cm a i když mohou být už 2 roky staré, stejně mají výšku cca jen 5 - 20 cm. Je to dáno tím, že mají kolem kořenů omezené množství zeminy, proto nerostou. Kdyby byly ve volné zemi, měly by už přes 2 metry. Každopádně sazenice je třeba přesadit a ještě před výsadbou dopěstovat do větší velikosti. Důvod je hlavně ten, aby se neztratily v okolní vegetaci, aby je někdo nezašlápl, aby je něco neukouslo (ať už nadzemní část nebo i kořínky) a aby byly dostatečně silné před první zimou. Mohou se tedy vysadit ven už prvním rokem (cca v květnu a červnu) a na zimu (asi v listopadu) seříznout asi 10 cm nad zemí, pak přikrýt a nechat do jara nebo je můžete schovat na první zimu někam, kde nebude mrznout (do teplot asi od 1 - 12°C, klidně do tmy) a vysadit až příštím rokem. Malé sazenice nevysazujte ven později než v červenci (hraniční období!).

Stromky jsou podle velikosti a stáří dvou až pětileté. Mohou se předpěstovat od března ve skleníku nebo fóliovníku a bez problémů hned na jaře po zmrzlých vysadit ven, opět ale raději nesázet příliš pozdě, vždy je lepší, aby stromek měl dostatek času na zakořenění do zimy. Pokud stromek (zvláště dvouletý, který je v horní části dužnatý) vysadíte ven později, je doporučováno ho na podzim seříznout cca 10 cm nad zemí. Kořen zesílí a dalším rokem vyroste stromek mohutnější, se silnějším kmínkem. V dalších letech už se seřezávání neprovádí. I zde je ale opět lepší mladé stromky ochránit kolem kořenů a v dolní části kmínku proti mrazům. Pokud nebudete stromek seřezávat, snažte se kmínky u mladých stromků zazimovat (obalit - možností je více, např. obalení mirelonem), přihrnout stromek kolem kořenů. 

Stromky v kontejnerech či prostokořenné? Proskořenné stromky byly pěstovány po celou zimu vysazené na venkovním stanovišti, prošly tedy nejsilnějšími mrazy, které v zimě panovaly (až -20°C), jsou tedy otužilejší než stromky v kontejnerech, které byly zazimovány v bezmrazých prostorech. Mohou se do půdy sázet hlavně na jaře. Stromky v kontejnerech lze sázet až do léta (ideálně ale také od května do června), aby stačily dobře zakořenit do zimy. Pro zasílání jsou vhodnější prostokořenné, do balíku se vejde více kusů, přeprava je snazší a levnější. 

 

 


TOPlist